Puerto Escondino 2

Ceklali jsme, ze noc v tropickem vedru bude utrpenim, ale nakonec jsme se vyspali docela hezky. Jen nas vyrusili ozrali Americane. Rano jsme zjistili, ze si nejspis pomohli i nasima pivama, postupne se nam zacalo ze spolecne lednice ztracet vic a vic veci. Po ranu, tentokrat bez snidane, coz nam docela chybelo, jsme zasli na druhou plaz, kterou nam doporucila ceska hospodska. Plaz byla o moc hezci nez vcerejsi. Byly i vetsi vlny. Zniceho nic se k nam prihlasila ceska holka, ktera nas slysela mluvit mezi sebou. Cestuje uz dlouho, v Mexiku je uz par mesicu. Je docela odvazna, protoze cestuje sama, jen obcas se k nekomu pripoji. Chvili jsme si povidali na plazi, dala nam nejake tipy a my jsme vyrazili na obed k nasi mistni moravske hospodske. Konecne jsme meli mexickou restauraci s ceskou obsluhou. Je k nezaplaceni, kdyz vam nekdo vysvetli, co si objednavas. Jidlo bylo vyborne, zvlast cerstva ryba. Pani si s nama pri jidle povidala a my jsme litovali, ze jsme nesli hned k ni. Dala by nam tip na lepsi ubytovani, nez nas hostel Shalom, ktery byl zatim nejhorsi co jsme navstivili. Uroven mu zachranoval jen uzasny bazen, do ktereho jsme se sli jeste po obede na chvili smocit. Lucku potom kousla do prstu takova oskliva cerna potvota neco jako vetsi cmelak. Dost ji to bolelo, ale pomohla nam nase lekarnicka a otok ji po par hodinach splasknul. V pul sedmy jsme uz sedeli v autobusu do San Cristobalu. Byl stejne luxusni jako ten posledne, ale nejak jsme se nevyspali. Cesta trvala opet 12 hodin.