Isla Mujares 4

Dopolodne jsme opet sbalili par svych svestek (batohy nam pekne nabobtnaly darkama muslema a jinymy potrebnymi vecmi). V hostelu nam nechali batohy v uschove bez poplatku a my v 11 jsme vyrazili na snorchlovani. Jeli jsme jen my jeden starsi anglicko-iransky par. Lodka nas zavezla k malemu utesu kousek od pristavu. Dali nam ploutve snorchl s maskou, plovaci vestu nejspis proto aby jsme se nepotopili a neloupali jim koral. Kdyz jsme se rozkoukali, tak to opravdu vypadalo jako v obrovskem akvarku. Skoda ze mi nevysly podvodni fotky. Lucce se behem snorchlovani udelalo trochu spatne, nejspis z slane vody a tesne uvazane vesty. Na druhem miste, kde jsme se potapeli uz zustala Lucka s Janou na lodi. Ja jsem do vody primo musel, protoze se mi z houpani lodi udelalo strasne spatne. Ryby byly tentokrat jeste vetsi, ale na vode se houpalo snad 50 lidi se snorchlama. Snorchlovani stalo urcite za to ( 220 PST/os). Skoda ze jsem do toho nesel uz v Tulumu, tam by bylo bylo jeste mene lidi. Nakonec jsme jeste dostali k obedu grilovanou rybu (v cene snorchlovani).
Ja s Luckou jsme se jeste naposledy sli vykoupat na plaz. Po treti jsme jiz upalovali na trajekt smer Cancun. Po vystoupeni se nam udala dobra prihoda pri shaneni taxiku. Porad se nam vnucoval chlapik s vyzazi mafiana, ze za 200 od nej je to urcite nejlevnejsi. Nakonec jsme si chytli projizdejici taxik za 150, ale mafian na chudaka co jsme si ho chytli zacal rvat, co si to dovoluje. Nakonec se dohodli, ze nas mafian odveze taky za 150, na coz jsme rekli ze s nim rozhodne nejedem a sli jsme pesky. Po 50metrech nam zatavil ten taxik, ktery nas nemohl vzit pred mafianem. Zavala na nas z toho vune domova. Alespon ze tady se vi cena dopredu.
Na letisti jsme docela dlouho cekali - byli jsme tam brzo. Kontrola nebyla ani moc prisna. Pronesli jsme do letadla opalovaky a ja i celej kokos ;-) Let byl luxusnejsi, nez jsme cekali. Dokonce jsme dostali neco na zub a k piti. Let trval 2 hodiny zahledli jsme ropne plosiny v Mexickem zalivu a ke konci jsme meli krasny vyhled na nocni Mexico City. Je doopravdy obrovske, leteli jsme pres nej snad vice nez 20 minut. Zezacatku jsme ho videli mezi mraky. Mraky byly bourkove, takze vyhled jeste vylepsovali blesky. Jen pri puruletu mraky to trochu vic houpalo, ale dalo se to vydrzet.
Po pristani jsme se stastne shledali se zavazadly a po zavolani pro nas prijel clovek z Amiga. Bohuzel to byl o dost nudnejsi ridic, takze na cervenou projel jen jednou.
V Amigu jsme dostali i stejny pokoj jako pred 14 dny. Trochu tu mezi tim vymalovali a neco i opravili, ale porad je to tu pekne doupe. U baru ted duni hudba a soutezi radsi ani nechci vedet v cem.